Z prostějovského Muzea odešly dvě pedagožky. Zachránil jsem Ti pr*el, řekl jedné ředitel Zádrapa

Informace o chování ředitele prostějovského Muzea a galerie Daniela Zádrapy potvrdila další, dnes už bývalá pracovnice. Je už v pořadí druhou muzejní pedagožkou, která dala dobrovolně výpověď. Jejího konce však litují učitelky prostějovských škol.

Problémů se zaměstnanci Muzea měl jeho ředitel Daniel Zádrapa (ČSSD), dříve radniční památkář, už v minulosti. V čele instituce působí od roku 2014. Z Muzea už před časem vyhodil třeba konzervátorku Irenu Loubalovou. Zaměstnance zastrašoval. „Kolegové mi řekli, že se se mnou nesmí bavit, ani s ostatními „vyhozenými“ zaměstnanci, ani nesmí na veřejnosti mluvit o dění v muzeu – to jim pan ředitel přikázal na poradě. Nesměli mě ani pouštět do muzea, ačkoliv jsem byla ještě zaměstnancem,“ vyjmenovala své zkušenosti pro Hanácký Večerník Loubalová. O práci před časem přišla také ekonomka Ivana Peluhová. „Oficiálním důvodem mojí výpovědi byla nadbytečnost, já jsem odcházela posledního listopadu a prvního ledna byla přijata další nová pracovnice na ekonomické oddělení a na místo  vedoucího ekonoma po paní Peluhové byla povýšena stávající pracovnice bez ekonomického vzdělání,“ řekla již před časem Peluhová.

Další zaměstnankyně z Muzea odešly letos. Důvodem je chování ředitele Zádrapy

Zádrapa jako ředitel proslul také tím, že z prostor kavárny v budově Špalíčku vyhodil živnostnici Ivetu Valentovou, a to krátce poté, co jí zakázal uskutečnit v kavárně koncert nesouhlasu s účastí komunistů v Radě města Prostějova. Zádrapa je přitom členem ČSSD, partaje, která normalizační komunisty do vedení města přivedla. Kavárnu začalo muzeum letos provozovat ve vlastní režii, přestože znovuotevření kavárny ředitel Zádrapa sliboval už na září 2015. Na podivné praktiky v kulturní instituci letos v červnu upozornila další bývalá pracovnice Muzea, vedoucí připravované kavárny Nikola Hoňková. „Postupně jsem si všímala toho, že ředitel nedokáže zajistit, abych opravdu mohla o fungování kavárny reálně rozhodovat, protože do práce mi mluvila zejména šestnáctiletá dcera ředitele Vanesska, která je na brigádě v jiné kavárně a myslí si, že tomu velmi rozumí,“ vyjádřila se Hoňková poté, co v červnu dala výpověď.

Teď však na praktiky ředitele Zádrapy a jeho zástupkyně Kamily Husaříkové upozornila další svědkyně. Muzeum totiž v srpnu opustila už druhá pedagožka za dobu Zádrapova vedení, Jitka Svozílková. „Důvodem mého odchodu byly pracovní podmínky, ať už plat nebo chování vedení Muzea, konkrétně pana ředitele Zádrapy a jeho zástupkyně Husaříkové. Kritizoval moje programy pro školy, jenže na žádném ani nebyl. Tvrdil mi, že dělám málo, i když jsem dělala za dvě pedagožky,“ vyjádřila se Svozílková pro Hanácký Večerník.

Odchod už druhé muzejní pedagožky je paradoxnější o to víc, že Zádrapa chtěl tuto oblast v Muzeu posilovat. „V muzeu je pedagožka, která vytváří programy, určené ale spíše pro mladší školní věk. Vhodné by bylo zařadit do nabídky i programy pro starší děti a mládež, neboť tyto věkové skupiny do muzea, nejen v Prostějově, v širší míře nechodí, což je škoda. Mohla by tu také probíhat i část výuky, prostory a možnosti pro to jsou. Také stávající expozice je podle mého názoru možné určitě rozšířit o další informace a možnosti,“ uvedl na jaře 2014 v rozhovoru pro Prostějovský deník. Svozílkovou Muzeum najalo jako druhou pedagožku k předchozí zaměstnankyni. Když přestala ona zvládat podmínky práce v Muzeu a dala výpověď, zůstala jen Svozílková. Teď skončila i ona.

Zachránil jsem Ti p*del, když jsem Ti dal práci, řekl Zádrapa končící zaměstnankyni

Nad chováním ředitele Muzea zůstává rozum stát. „Pořád mi zní v hlavě jeho věta: Zachránil jsem Ti p*del, když jsem Ti dal práci,“ popsala komunikaci se Zádrapou Svozílková.

Daniel Zádrapa tvrzení popřel. „Nepamatuji si, že bych kdykoliv použil takové vyjádření, podobné expresivní (když budu slušný) výroky byly typické zejména pro Váš zdroj – naši bývalou pedagožku paní Svozílkovou, o tom by mohla řada našich pracovníků dlouze hovořit. Proto ani nebudu komentovat jakési její výroky, které jsem podle ní měl říci já. To, že jsem jí významně v minulosti pomohl, ale ona vděčností nikdy neoplývala, to je fakt – ale nevděk světem vládne…“ reagoval Zádrapa.

„Tohle mi opravdu řekl a za tím si stojím. Dosvědčím to třeba u soudu,“ neskrývá odhodlání učitelka, která dnes pracuje na základní škole v obci nedaleko Prostějova.

Zádrapa popírá i kritiku dalších pracovních podmínek. V otázce nízkého platu odkázal na tabulky platů ve veřejných institucích. Ani odchod dvou pedagožek za jeho vedení se mu nejeví jako podezřelý. „V každé organizaci probíhá přirozený pohyb pracovníků v souvislosti s nabídkou pracovního trhu – to je prostě kapitalismus,“ odpověděl.

Už v minulosti se přitom mluvilo o tom, že Zádrapa zakazuje zaměstnancům stýkat se s těmi, kteří byli odejiti.  „Já fakt jen čekám, kdy zakáže lidem z muzea se mnou mluvit,“ směje se Svozílková. Zdůraznila ale, že problém není jen v osobě ředitele Muzea Zádrapy, ale jeho zástupkyně Kamily Husaříková, která Muzeum dlouhá léta fakticky řídí.

Magnet, který táhl mladé lidi do Muzea

Programy připravované Svozílkovou si velmi pochvalovala pedagogická veřejnost. „Za paní Svozílkovou jsme do Muzea velmi rádi chodili, byla velice příjemná a její program byl pro děti velmi pěkně připravený. Pravidelně nám dávala vědět o připravovaných akcích, děti se na ni velmi těšily. Po odborné stránce byla vynikající, vždy si k tématu vše náležitě prostudovala, aby mohla odpovědět na všetečné dotazy žáků. Prohlídky byly vytvořeny pro děti velmi nápaditě a maximálně interaktivně - často došlo i na oblékání do dobových kostýmů. Každopádně je velká škoda, že odešla,“ nešetří chválou Macáková.

Odchodu oblíbené muzejní pedagožky lituje i češtinářka z Obchodní akademie Radoslava Gross Štěpánová. „Moje srdce opravdu zaplesalo, když se objevil někdo, kdo dokázal studentům přiblížit historická fakta takovým osobitým způsobem, kterému není rovno. Pokud si vzpomenu třeba na Kleopatru, jak jsme při procházce Egyptem mumifikovali jednoho ze studentů, faraon si ze svého harému vybíral královny a měli jsme možnost si vyrobit bohyni Bastet, klobouk dolů. Nebo Karel IV…“ vzpomíná Štěpánová s tím, že Muzeum v osobě Svozílkové ztratilo magnet.  „Ano, magnet, který tam přitahoval mladé lidi. Ten magnet, kvůli kterému se studenti na výstavy těšili. A přímo ten magnet, který k sobě dokázal připoutat další. Kdo jednou navštívil program paní Svozílkové (která nikdy v muzeu nepředstavovala samu sebe, ale třeba matku Karla IV. v dobovém kostýmu, Kleopatru…) jej vyhledává nadále. Jsem toho zářným příkladem,“ uzavřela své vyjádření pro Hanácký Večerník pedagožka Radoslava Štěpánová.

Jakub Čech