Válka o Držovice: Obec u Prostějova řeší, kam chce po předčasných volbách směřovat

Příběh, kdy se z městské části Prostějova stala samostatná svébytná obec, začíná už někdy v roce 2004. Skupině občanských aktivistů okolo Blanky Kolečkářové vadilo, jak moc kašle prostějovská radnice na okrajovou městskou část. Neopravené komunikace, zchátralé budovy, nulové kulturní vyžití, minimální stavební investice. Právě na Držovicích byla politika města vůči městským částem vidět nejvíce.

Vést prostějovské politiky k tomu, aby se zajímali, jak to funguje v městské části „za Tescem“ se ukázalo být prakticky nemožné. A tak došlo k referendu o tom, zda se zanedbaná městská část stane samostatnou obcí. Argumenty pro osamostatnění nakonec převážily a už na podzim 2006 si občané samostatných Držovic vybírali ve volbách své vedení. A starostkou se stala charismatická politička Blanka Kolečkářová, v současnosti jedna z nejvýraznějších osobností krajských Starostů a nezávislých a nyní už čtyři roky i krajská zastupitelka.
A Držovice začaly vzkvétat.

Prostějov nesl ztrátu Držovice těžce
Začaly se opravovat komunikace, mosty, vysadil se park se cvičicími stroji pro seniory, dvakrát se uskutečnil sjezd rodáků i celá řada kulturních a sportovních akcí. Vesnice začala žít. Ba co víc, rozjela se výstavba nových domů a do Držovic přicházejí žít noví lidé. Z města jsme situaci nevěřícně pozorovali, jak se mění kdysi tak zchátralá a odepsaná ves. Někteří s obdivem, někdo možná se závistí a nejmenovaní prostějovští politici s nelibostí. Velmi těžce nesli, že město o Držovice přišlo, daří se jim a nová obec ještě žádá několik milionů v soudním sporu.

Kolečkářová versus opozice. Kdo s koho?
Starostku Držovic Kolečkářovou, která ve vedení obce už deset let působí, obyvatelé Držovic buďto milují nebo nesnášejí. Preferenčními hlasy ale drtí všechny ostatní. Už od začátku fungování obce proti ní existuje silná opozice, což se naplno ukázalo v posledních komunálních volbách, v roce 2014, kdy se v Držovicích rozjel zásadní boj o moc. Do obecního zastupitelstva totiž kandidovalo osm kandidátních listin. Ve skutečnosti to není tak, že by bylo osm politických skupin, spíše se dá říct, že se politické spektrum dá rozdělit na skupiny „pro starostku“ a „proti starostce“. Oba tábory postavily tzv. klony, aby maximalizovaly svou účast v obecním zastupitelstvu. Obzvláště kuriózní byli odpůrci Blanky Kolečkářové, kteří svá sdružení nezávislých kandidátů nijak nepojmenovali – prostě jen všechny své tři kandidátní listiny očíslovali. S konkrétním programem, co nabídnou voličům nepřišli a vše postavili jen na kandidátech, často členech rodinných klanů. Kolečkářová tak udržela většinu v zastupitelstvu.
Mezitím vznikla Iniciativa občanů 2016, která sdružuje lidi nespokojené s jednáním současného vedení. Starostce vyčítají, že o velké části rozpočtu rozhoduje ona osobně.  Její činnost kritizují na svých webových stránkách a facebooku. Od doby před dvěma lety se držovická opozice zviditelnila a naučila pracovat s internetovými komunikačními kanály.

Opozice nakonec složila mandáty, obec jde do předčasných voleb
Letos spory mezi dvěma znepřátelenými skupinami vyvrcholily natolik, že opoziční zastupitelé i jejich náhradníci opustili své mandáty.  V praxi to znamená, že v únoru se uskuteční předčasné volby. Pozice starostky Blanky Kolečkářové je horší než před dvěma lety, ale pokud dokáže voličům srozumitelně vysvětlit své úspěchy ve funkci, má vyhráno. Nemá se za co stydět – obci se daří, je postupně opravována a přitom funguje bez dluhů. Spíše hrozí, že se postup s rezignací části zastupitelů bude pravidelně opakovat.

Jakub Čech