Válka o vodu: rybáři proti dětem?

V předmětné lokalitě se těžil štěrk a písek a některé plochy prošly postupně rekultivací. O lokalitu se tak intenzivně začali zajímat rybáři, údajně také za podpory vlivných lidí. Pro prohlášení tamní vodní plochy za rybářský revír potřeboval rybářský svaz nájemní smlouvu. Statutární město Olomouc jako majitel pozemků vyšlo rybářům vstříc, ale za podmínky, že provozní řád bude počítat také s aktivitami veslařů a kanoistů. To se však nakonec dle předsedy spolku Kanál vodních sportů nestalo a o možnost využívat vodní plochu přišli. „Po přesunu od řeky Moravy do Grygova si náš spolek pronajal za dvacet pět tisíc ročně pozemek poblíž této vodní plochy a vybudoval tam za přispění sponzorů členskou základnu, kterou dále zveleboval. Náš spolek se ucházel o nájem celé vodní plochy, ale rybářský svaz dostal přednost a vodní plochu mu město Olomouc pronajalo za deset tisíc korun za rok. To, že fakticky hodnota nájmu by měla být asi padesátkrát vyšší, ponechávám stranou,“ sdělil v této věci Miroslav Havel. 

Přes tento dílčí nezdar kanoistů bylo ale ze strany Statutárního města Olomouc rybářskému svazu uloženo nájemní smlouvou, že musí umožnit užívání vodní plochy i dětskému kanoistickému spolku. Zdálo by se, že tedy není problém. Stejně to vidí i rybáři. „Já žádný problém nevidím. Máme nájemní smlouvu s městem a dle podmínek jsme připravili Provozní řád. Kanoisté ale chtěli využívat celou plochu, což pro nás nebylo přijatelné a nedohodli jsme se. Považuji vše za uzavřenou záležitost,“ vyjádřil se pro Hanácký Večerník telefonicky předseda olomoucké organizace Českého rybářského svazu Michal Šefčík.

Jak tomu již ve sporech bývá, Miroslav Havel ale vše vidí jinak: „Rybářský svaz v Olomouci nás sice formálně vyzval k jednání o nájemní smlouvě mezi nimi a námi, avšak kategoricky nastavil naprosto nepřijatelné podmínky, o kterých věděl, že je nemůžeme přijmout, zjednodušeně řečeno, dali nám možnost užívat tak malý kus plochy, někde uprostřed, že to bylo až směšné a pro nás s ohledem na děti nepřijatelné. Tak malá vodní plocha nebyla schopna zajistit ani minimální tréninkový proces dětských kanoistů. Tedy jako byste běžce na sto metrů pustili trénovat jen na šedesátku. Zkrátka o výsledku bylo rozhodnuto ještě před jednáním."

Aktuální stav je tedy takový, že kanoisté vodní plochu pro trénink dětí využívat nesmějí a jinou alternativu nemají. Zatímco místní organizace Českého rybářského svazu Olomouc má ve svém užívání na 26 vodních ploch, nadějní kanoisté žádnou. Paradoxem je také skutečnost, že Olomouc kanoisty finančně podpořila, Ti však nemohou trénovat a řešení je, zdá se, v nedohlednu. 

Zástupci vedení města nám neformálně potvrdili, že nájemní smlouva byla uzavřena s rybářským svazem s tím, že provozní řád má umožnit aktivity také kanoistům, dětem. Že se tak nestalo je údajně následkem neschopnosti obou stran dohodnout se.