Stal se oporou Zmrzlý: Do postu levého beka se postupně dostávám

V dohrávce 23. kola FORTUNA:LIGY fotbalisté SK Sigma Olomouc uhráli doma na Andrově stadionu bezbrankovou remízu s 1. FC Slovácko. K tříbodovému zisku ale neměli daleko, proměnit třeba Ondřej Zmrzlý jednu ze svých šancí, mohli zvítězit. „Bohužel, neproměňování nás sráží vlastně celou sezonu. Jako třeba ta moje šance. Musíme na tom zapracovat, zlepšit se, abychom body získávali. Navíc doma,“ řekl Zmrzlý, který už je jasným členem základní sestavy.

Jaké bylo utkání proti Slovácku? Branky nepadly, počasí bylo bláznivé.
Myslím, že to byl pro oko diváka dobrý zápas, bylo dost šancí. Oba týmy se snažily jednoduše nahoru a pak něco vymyslet před vápnem, trošku jakoby přeskočily střed hřiště. Ale vyplynuly z toho šance. Mě se hrálo celkem dobře, Kuba Yunis udržel dost balonů, takže nám taktika docela vyšla. Snažili jsme se to dohrávat, šance jsme měli. Bohužel, neproměňování nás sráží vlastně celou sezonu. Jako třeba ta moje šance. Musíme na tom zapracovat, zlepšit se, abychom body získávali. Navíc doma.

Zmínil jste vaši šanci. Co bylo třeba udělat jinak, lépe? Brankář se stačil rychle přemístit.
Byl u mě docela rychle. Na sněhu se to i trošku zpomalilo. Ale to je moje chyba. Měl jsem to zakončit tak, aby to byl gól. Nebudu se vymlouvat na terén, nebo to, že u mě byl blízko. Měl to být gól. A kdybych ho dal, tak už jsme tři body určitě vybojovali.

A co tyčka, kterou jste trefil? Byl to centr nebo střela?
Byl to centr (směje se). Uklouzl jsem u toho, ale už jsem to tam viděl. Říkal jsem si super, alespoň z takové haluze dáme gól. Ale ani to nám nebylo přáno.

Slovácko je třetí v tabulce. Je tedy alespoň bod získaný s ním, byť doma, dobrý?
Mohli jsme vyhrát, mohlo i Slovácko. Také tam něco v závěru mělo. Ale kdybych to proměnil, tak to vypadá jinak. Moje chyba, že jsem to nedal. Proto jsme nebrali tři body.

Hrál na vás Milan Petržela, to je velmi zkušený a velmi nebezpečný záložník.
Pořád je rychlý, výborný fotbalista. Rozumí si s balonem, věk na něm vůbec nejde znát. Znám ho, viděl jsem ho ještě v televizi, když jsem byl malý. Takže to už je taková celoživotní příprava (směje se). Bylo to těžké, ale musel jsem se s tím vyrovnat. A myslím, že jsem to i celkem zvládl.

Jak se vám hraje na levém kraji obrany? V dorostu jste přece jen častěji nastupoval ve středu zálohy.
Mně se hraje době na obou postech. Za začátku to bylo takové, že jsem si na to musel zvyknout, naučit se ještě pár taktických věcí. Třeba jako doplňovat útok, abych nebyl tak splašený při rozehrávce a hned to nekopal z jedničky nahoru. A myslím, že se do postu levého beka postupně dostávám. Je tam určitě od začátku sezony nějaký pokrok.

Nemrzelo vás, že jste se nedostal do nominace na EURO jedenadvacítek?
Samozřejmě, že mrzelo. Každý by se tam chtěl dostat. Trenér se rozhodl tak, jak se rozhodlo, to musím respektovat. Vsadil na sehranost. Jádro toho týmu spolu hrálo celou kvalifikaci, já jsem tam s nimi nebyl vůbec, ani na žádném přípravném kempu. Asi se to dalo i čekat, i když jsem byl trošku zklamaný, že jsem nejel.