Je zpět v SK Sigma Pospíšil: Mám obrovskou motivaci

Zpět zase doma po devíti letech je záložník Martin Pospíšil (1991). Odchovanec SK Sigma odešel z Hané v létě 2014, pak byl tři sezony v Jablonci a následně pět a půl v polské Jagiellonii Bialystok. Nyní se rozhodl pro comeback a bude zase rozdávat radost na Andrově stadionu. Na Hané už trénuje, měl by být přípraven pro nominaci na sobotní střetnutí v Plzni. „Mám obrovskou motivaci udělat se Sigmou nějaký takový obrovský úspěch, jaký jsme udělali, když jsem před lety odcházel,“ řekl Martin Pospíšil, který Sigmě před lety pomohl k zisku dosud historicky jediných trofejí – poháru a superpoháru.

Jste po devíti letech zpět v SK Sigma. Jaké jsou to pocity?

Přijel jsem domů, co lepšího může být. Jsem plný elánu, energie, těším se teď na každý trénink. Jsem prostě natěšený, jako kdybych začal hrát znovu fotbal. Dlouho jsem takový pocit nezažil. Cítím se, jako bych měl o deset let méně, doufám, že to bude vidět na hřišti, v tréninku i zápasech.

Vy jste před časem říkal, že se jednou vrátíte. Ale původně to mělo být o něco později.

Je to trošku dříve. Když budu upřímný, tak jsem to plánoval možná za rok. Ale někdy se to tak stane, byl jsem překvapený, že se ten návrat teď uskutečnil. Ve fotbale se nedá plánovat, byla taková možnost, že můžu zpátky přijít už teď a skočil jsem po ní. Chtěl jsem to využít a být co nejrychleji zase v Sigmě.

Byla ve hře i nějaká jiná možnost? Třeba pokračovat v Bialystoku nebo někde jinde v Polsku?

Byla tam možnost, jelikož jsem tam měl ještě dlouhý kontrakt, nebo ještě někde jinde v Polsku. Ale už jsem neměl takovou motivaci. Už jsem měl motivaci vrátit se domů a udělat nějaký úspěch tady. S tou myšlenkou jsem si v poslední době pohrával hodně a dlouho. Pro mě byla priorita domluvit se v Olomouci. Teď mám obrovskou motivaci udělat se Sigmou nějaký takový obrovský úspěch, jaký jsme udělali, když jsem před lety odcházel, vyhráli jsme pohár. To jsou momenty, na které se nezapomíná do konce života.

Je docela neobvyklé takto skončit někde, kde máte ještě smlouvu. To znamená, že jste tam nechal nejspíš dost peněz. Až tak byl silný motiv vrátit se zpět do Sigmy, že stál i za finanční ztrátu? Převážilo to ty peníze?

Přesně tak. Někteří lidé říkají, že jsem v tom možná hloupý, ale nikdy nebudu stavět finance nad sportovní ambice. Pro mě bude vždycky fotbalová stránka převažovat. Rozhoduju se v tomto srdcem, takže jsem se nedíval na to, kolik jsem tam nechal peněz. Převážilo to štěstí, že se vracím domů. Momentálně jsem strašně šťastný člověk.

Jaké to bylo v Polsku?

Skvělá zkušenost. Myslím si, že šest let v jednom klubu v zahraničí je důkaz nějaké kvality. Budu na to vzpomínat do konce života, byl jsem tam půlku dosavadní kariéry. S celou rodinou jsme se tam zabydleli, cítili jsme se tam dobře, byl to pro nás takový druhý domov. Malá tam byla celý život, má pět let, chodila v Polsku do školky. Pro ni to asi bude největší změna. Vzpomínky tam budou, bylo to krásné angažmá, našel jsem tam spoustu kamarádů nejen ve fotbale, ale i mimo fotbal. Samozřejmě bych se do toho města chtěl pravidelně vracet a podívat se tam, i když je to velká dálka. Šest let nejde jen tak vymazat.

Chybět vám asi také budou hodně polští fanoušci. Protože tam to v ochozech žije trochu jinak než u nás. Chodí jich tam více, jsou živější.

Samozřejmě. Když jsem přestupoval do Polska, tak se nad tím každý podivoval. Jeden z důvodů byla i atmosféra na stadionech a fanoušci. To se, bohužel, s českou ligou nedá srovnat. Tam je na každém zápase fakt skvělá atmosféra. Ještě když liga začíná finišovat, tak lidé fakt chodí, stadiony jsou nádherné. V tomto ohledu je to taková malá bundesliga. V tomto ohledu se tam cítíš jako velký fotbalista. Ta liga je samozřejmě specifická, jako každá. Ale zajímavou ji dělají hlavně fanoušci, zájem médií a atmosféra na stadionech.

Máte letitou zkušenost s Polskem. Oni jsou Slované, stejně jako my, ale u nás to není takové. Nechodí se v takových počtech, nefandí se tolik. Čím to podle vás může být? My si to prostě neumíme tak užít a tolik se sportem na ochozech bavit, spíš nadáváme?

Nevím. Možná je to i tím, že u nás je fotbal a hokej. Poláci jsou prostě fanatici do fotbalu, žádný jiný sport je moc nezajímá, žijí fotbalem. Pro ně je každý zápas svátek a chodí tam. Na druhou stranu je to větší národ, lidí je tam více, takže se ty stadiony možná proti lépe zaplňují. Ale chodí tam, dokážou udělat fakt skvělou atmosféru, pak se tam hraje dobře. Ovšem šest let už bylo dost, stačilo, už jsem se chtěl vrátit domů.

Jaký pro vás by polský fotbal? Říká se, že je docela tvrdý, vy naopak jste technický hráč.

Musím říct, že prvního půl roku jsem si dost zvykal. Vyběhl jsem na první zápas, zpracovával si balon a hned jsem cítil kolíky na kotnících. A to bylo během deseti minut asi čtyřikrát. Takže jsem hned v prvním utkání pocítil, že ta soutěž je agresivnější, že se do soubojů chodí tvrdě. Na to jsem si musel zvyknout. A myslím si, že i díky tomu jsem teď lepší hráč, než když jsem odcházel.  Polská liga mě udělala komplexnějším hráčem. Už nejsem jen takový ten technický hračička, ale naučil jsem se tam tomu důrazu, zlepšil jsem i defenzivu.

A změnil se nějak Martin Pospíšil v ofenzivě? Můžou se diváci zase těšit na šajtličky a překvapivé střely?

V ofenzivě jsem furt stejný, akorát jsem to možná ještě trošku vylepšil ve srovnání s dobou, kdy jsem odcházel (směje se). Změnil jsem jen to, že jsem se zlepšil v defenzivě. Což byl takový základ pro to, abych se prosadil. A tím, že jsem tam byl dlouho, tak jsem nejspíš nějaký pokrok udělal. Protože kdybych hrál jen dopředu a kašlal na defenzivu, tak by se mnou za rok zametli. Myslím si, že jsem komplexnější a doufám, že to bude vidět i v zápasech za Sigmu.

Sledoval jste zápasy Sigmy? Co říkáte na její aktuální pozici?

Sledoval jsem to. Kromě posledního zápasu jsem viděl všechny a je určitě velká škoda, že jsou z toho jenom remízy. Protože minimálně ve třech z těch pěti zápasů měli kluci na výhru. A kdyby byla třeba dvě vítězství navíc, tak by to bylo v tabulce lepší. Po bodu to naskakuje pomalu. Věřím, že od soboty nastartujeme nějakou sérii, začneme vyhrávat a dotáhneme se do čela.

Nejdete do něčeho úplně nového, trenéra Václava Jílka znáte velmi dobře.

Ano. I to byl jeden z důvodů, proč jsem se chtěl vrátit. Myslím, že ten styl mi bude sedět, jsem herní typ. Když to řeknu na rovinu, tak poslední rok v Polsku jsem hrál trošku bez balónu, protože mi to spíš jen létalo nad hlavou. Takže se těším na to, že si tady zase zahraju dobrý fotbal. Mám do toho pořádnou chuť, doufám, že to ukážu.

Trenér Jílek často zmiňuje, že noví hráči si musejí chvíli zvyknout na jeho styl a tréninkové dávky. S tím nejspíš vy problém mít nebudete, víte, do čeho jdete.

Jelikož v Polsku je to všechno postavené hlavně na fyzičce a běhání, tak tréninky tam nebyly lehké, byly dost intenzívní. Myslím si, že to pro mě takový skok nebude. Celou dobu jsem v tréninku, i když jsem teď poslední dva zápasy nehrál. Nevracím se po nějaké pauze, můžu hned naskočit, jsem nachystaný.

Na tréninku jste se hned držel s Janem Navrátilem, to jste dva z pohárové party.

Ano. Myslel jsem, že těch kluků znám víc, ale nakonec tady zůstal jen Navrc a Vít Beneš.

V kádru jsou nyní dva rodáci z Bělkovic, vy a Ondřej Zmrzlý.

Je to určitě fajn pro tu vesnici. Děláme jí dobrou reklamu. Je to takový krásný příběh. Většinou se z vesnice dostane do ligy třeba jeden hráč, teď jsme dva kluci z jedné vesnice a ještě se potkáme v jednom týmu. To je trošku rarita, dobrá reklama pro Bělkovice, dobrý příklad pro mladé kluky. Vidí, že když budou makat a bude je fotbal bavit, tak můžou jít podobnou cestou jako my. To, že začneš na vesnici, neznamená, že se pak nemůžeš prosadit. Jsme pro ně dobrý příkladem, doufám, že nás budou následovat další.

Máte tři starty v národním týmu, do české ligy se vracíte v ideálním fotbalovém věku. Máte ještě ambici zkusit se dostat i do reprezentace?

Lhal bych, kdybych řekl, že ne. Když jsem odcházel do Polska, tak jsem myslel, že to budu mít do reprezentace blíž. Ale ukázalo se, že tomu tak není. Bylo to naopak. Minimálně v těch prvních dvou sezónách jsem si, myslím, zasloužil na srazy jezdit, jelikož jsme hráli o titul, byli jsme na druhém místě, vyhrával jsem tam hráče měsíce. Vidím, že teď je možná z české ligy do reprezentace blíž než z jiných soutěží. Takže i na tohle myslím. A když budu hrát dobře za Sigmu, tak proč se tam nevrátit?

Víkend se blíží, v Sigmě jste zpět zatím krátce. Už jste se bavil s trenérem, jestli hned naskočíte?

Samozřejmě jsme se o tom bavili. Měl bych být na zápas nachystaný, jestli budu hrát nebo ne, to je na trenérovi. Jsem tady krátce, takže nepočítám s tím, že by to byla nějaká velká minutáž, ale jsem připravený.