Lanýžové degustační menu

Nemocniční kaplani slouží na šestadvaceti místech arcidiecéze

Nemocniční kaplani slouží na šestadvaceti místech arcidiecéze

04. 04. 2018 - 00:00

Pozor, jedná se o článek staršího data a pod předchozím vydavatelem novin. Uvedené informace již nemusí být aktuální.

Svou službu průvodce v úzkosti a při hledání naděje v době nemoci a umírání nabízí v současné době na území olomoucké arcidiecéze 32 nemocničních kaplanů a dalších 41 dobrovolníků v pastorační péči. Setkat se s nimi lidé mohou ve zdravotnických a sociálních zařízeních všech bývalých okresních měst, ale také v Holešově, Vizovicích, Pasece u Uničova nebo Moravské Třebové. V loňském roce přitom obsloužili více než 18 tisíc pacientů.

Naděje je jednou z nejniternějších potřeb, umožňuje člověku jít dál i v těžkostech a bolesti. Když se jednou Václava Havla novinář zeptal, co je to naděje, dostalo se mu odpovědi: „Naděje není přesvědčení, že něco dobře dopadne, ale jistota, že má něco smysl – bez ohledu na to, jak to dopadne.“

65letá nemocná se kaplance svěřuje: „Paní kaplanko, chtěla bych ještě vidět svou rozkvetlou zahrádku, ještě jednou se nadechnout vůně šeříků…“ Kaplanka naslouchá přání ženy, která se nachází v posledním stádiu rakoviny slinivky. Ví, že není možné, aby pacientka ještě zavítala domů. Uvědomuje si však, že cestou do nemocnice viděla v jedné zahradě kvést šeříky. Po obědě se proto vydává za majitelem zahrady s prosbou o dvě větévky z kvetoucího stromu, které vnesou jiskřičku naděje do závěru života umírající ženy. Majitel vyslechne kaplančinu prosbu a ulamuje pět větévek. Když kaplanka za půl hodiny vstupuje do nemocničního pokoje s kyticí, oči pacientky se rozzáří, nedočkavě vztáhne ruce po šeřících a vdechuje jejich omamnou vůni: „Tak přece jsem nedoufala zbytečně…“

Za týden se tato nemocná ptá kaplanky: „Až budu umírat, nechci být sama. Budete se mnou, paní kaplanko?“ Ta nemocnou ujišťuje: „Ano, budu s vámi, paní Aničko, budu vás držet za ruku! Budu vám vyprávět příběh lásky vaší a vašeho manžela a věřím, že ve smrti se setkáte s ním, obejme vás pevně a už se od sebe neodloučíte.“

„Povolání nemocničního kaplana je především záležitostí srdce,“ říká Marta Hošťálková, koordinátorka nemocničních kaplanů v Arcidiecézi olomoucké. A Mons. Bohumír Vitásek, biskupský delegát pro pastoraci nemocných v této arcidiecézi, doplňuje: „Když jde nemocniční kaplan k pacientovi, dává mu své srdce. Je pro pacienta a s pacientem, naslouchá mu ušima, očima a především srdcem. A když od něho odchází, bere si ho zpět a všechnu vyslechnutou bolest a trápení odevzdává Bohu.“

Nemocniční kaplani vykonávají pastorační péči ve zdravotnických, příp. sociálních službách. Působí na základě pověření daného svou církví a smlouvy s nemocnicí. Nabízejí nemocným svou službu průvodce v úzkosti, v hledání naděje a odpovědí na otázky po smyslu života, v prožívání víry v době nemoci, umírání a smrti.

Na území olomoucké arcidiecéze ke 31. prosinci 2017 působilo 32 nemocničních kaplanů ve 26 zdravotnických a sociálních zařízeních, především nemocnicích, které je zaměstnávaly na 7,18 úvazku a 5 DPP. Mimoto v těchto zařízeních působí 41 dobrovolníků v pastorační péči. Arcibiskupství olomoucké zaměstnávalo nemocniční kaplany na 6,25 úvazku.

Nemocniční kaplani v roce 2017 poskytli 25 345 intervencí / návštěv (1 intervence je v rozsahu 5 – 30 min.) celkem 18 314 hospitalizovaným pacientům a uskutečnili také 13 504 kontaktů / krátkých návštěv (1 kontakt trvá do 5 min.) u hospitalizovaných pacientů. Vedle toho podali celkem 10 480 svatých přijímání a 1 758krát kontaktovali kněze kvůli zprostředkování zpovědi. Dále se věnují ambulantním pacientům, příbuzným pacientům a pozůstalým i personálu v nemocnicích.

Webové stránky věnované práci nemocničních kaplanů v olomoucké arcidiecézi mají adresu www.ado.cz/kaplan, součástí je i přehled obsluhovaných zařízení.

Jiří Gračka

Další články