Je „junior“ odborníkem na školství? Není a nikdy nebyl

Veřejná image odborníka na oblast školství, kterou si mladší z Klausů dlouhá léta pečlivě a systematicky budoval, je nepravda, manipulace a bohužel mu na to někteří i skočili.

Ono totiž šéfovat pár let jednomu soukromému gymplu, který je velmi dobře živ ze sponzoringu a školného movitějších studentů, naprosto nedává vhled do toho, jak školství jako celek funguje. Klaus vůbec netuší, jak funguje školství mateřské, základní, nebo vysoké, ale vlastně ani střední, protože se opravdu nikdy nedostal do všech těch tíživých každodenních situací, které příspěvkové ústavy řeší dnes a denně.
Což je ale až ve druhé řadě - v té první stojí fakt, že „odborník“ by měl svá tvrzení obvykle podložit citacemi, studiemi a výzkumy, poznámkami pod čarou. což Klaus zatvrzele nedělá. Raději dává na odiv, že „má svůj názor“, což je přesně to, co by odborník snad ani moc neměl mít, v rámci snahy zůstat exaktní. Místo citací, odkazů a poznámek pod čarou si ale zamiloval razantní vystupování, zcela neodbornický „normativ“ toho, co je správné a co správné není, jenže takhle náš svět nefunguje. Čím méně normativu, tím spíše ve školství, tím i obecně lépe.
Pokud se (stále ještě čerstvá) olomoucká poslankyně Zuzana Majerová Zahradníková rozhodne juniora následovat, je to její volba, její právo, a nijak to samozřejmě neohrožuje získaný mandát. Otázky zůstávají dvě: jestli je možné vystavět politickou kariéru „po kariéře“ pouze na tom, že mi jinde nedopřáli sluchu, což je klasický příběh zhrzené milenky, která sebere prvního chlapa, který šel kolem, jenom aby sama sobě dokázala, jak je žádoucí. Druhá otázka směřuje spíše do sekretariátů stran, aby své volební kandidátky stavěly příště o fous pečlivěji, a aby názorová (ne)shoda byla vyřešena zavčasu před volbami. Pokud ovšem „není kde brát“, je to chyba oněch sekretariátů, ne Zahradníkové.

Článek je osobním názorem autora a nemusí se shodovat s postojem redakce.