SEFO & Šantovka Tower, nebojme se příležitostí!

Nacházíme se v dynamicky se rozvíjející době. Co platilo včera, nemusí platit zítra. Při hlubším zamyšlení jsou ale některé principy stále platné. Pokud chceme něčeho dosáhnout, musíme umět vyjít z davu, opustit průměrnost a šeď, nebát se nekonvenčních řešení, originálních nápadů, i navzdory přirozené obavě lidí bojících se změny. Důležité je být trochu jiný, působit na emoce, protože právě emoce jsou hybnou silou rozvoje. O čem že to mluvím?

Podíváme-li se do Olomouce, v poslední době, ono je to vlastně už několik let, rezonují ve veřejném prostoru zejména dvě témata. Středoevropské fórum Olomouc, tzv. SEFO a Šantovka Tower. Jaký je můj názor na věc?

Postavme SEFO v současné podobě

Prvně tedy k fóru. To bylo ideově založeno v roce 2008, kdy se shodli ministři kultury všech zemí tzv. Visegrádské čtyřky, že by bylo vhodné uceleně dbát o poválečné umění středoevropské kultury. Hmatatelnou částí, vyjma již existující jedinečné sbírky děl a předmětů v celkové hodnotě přesahující dvě miliardy korun, které se musí nedůstojně ukrývat v nevyhovujících depozitářích, je především dostavba Muzea uměni v proluce v Denisově ulici. Asi neznám nikoho, kdo by v Olomouci neviděl posledně platnou podobu, která sestává z pěti „betónových celků".

Velmi často se setkáváme s názorem, že se to lidem nelíbí, že to nesedí do historické zástavby atp. Nepamatuji, který jiný projekt by budil takové vášně. To mne již samo o sobě utvrzuje v tom, že je to skvělý projekt a skvělý nápad. Jsem bytostně přesvědčen o tom, že právě budova podobného charakteru má neskutečný potenciál zviditelnit naše město, dostat se do věhlasných cestovatelských i „uměleckých" průvodců a mít velký vliv na rozvoj cestovního ruchu, a tedy logicky i hospodářský rozvoj regionu. Obrovská reklama, počet lidí, kteří se přijedou podívat nejen na budovu, ale i samotné sbírky, zcela jistě budou mít zájem se ve městě ubytovat, něco sníst, navštívit další atraktivní místa v regionu. A to je přece právě to, o co intenzivně usilujeme. Jedná se o známý „Bilbao efekt". Proč se tedy bránit?

Vnímám ještě jednu výtku. Že by se na SEFO měla vypsat architektonická soutěž. Pojďme se ale vrátit do historie. Taková ambice v roce 2009 byla a hlavní odměnou výherci měla být právě realizace. Je zarážející, že tehdy, dle dostupných zdrojů, to byla Česká komora architektů, která soutěž bojkotovala – měla zájem zakomponovat do soutěže výrazné odměny i pro další autory oceněných návrhů.

A že by se měla veřejná soutěž vyhlásit nyní znovu? To považuji za nesmyslné a nehospodárné. Muzeum uměni do současné podoby přípravy SEFO investovalo již několik desítek milionů korun. Podstatou veřejné soutěže je anonymní prvek, tedy že porota rozhoduje o návrzích a současně nezná jednotlivé autory. Co to znamená? Konec současné podobě SEFO.

Nenechme si utéci jedinečnou příležitost, zdá se, že peníze ze státního rozpočtu jsou již velmi blízko, nepokažme si to opět sami. Neumím si představit, že již utracené miliony, z peněz daňových poplatníku, vejdou vniveč, to je šílená představa.

Šantovka Tower přiláká schopné lidi

Zatímco první případ je ryze projekt veřejného zájmu a otázkou veřejných rozpočtu, Šantovka Tower je plánem soukromého investora. Opět je dobré podívat se nejprve malinko do historie. Již v roce 2001 proběhla Urbanistická soutěž Centrum Jih v Olomouci. Je snáze dohledatelné, že již v té době byly v oceněných návrzích varianty s výškovou budovou či „věží". Investor, který vlastní příslušnou část lokality, počítá již od roku 2008 na základě urbanistické studie K4 s výstavbou výškové budovy. Tu na základě existujícího tlaku nakonec ještě odsunul o více než 200 metrů dále od historického centra.

Ano, Olomouc má úžasné historické centrum, o to je však pečováno a již dnes máme relativně nedaleko např. BEA Centrum Olomouc. Má někdo pocit, že by narušila centrum? Že by k nám kvůli tomu jezdilo méně turistů, protože centrum ztratilo svou cenu a genius loci?

Zpět ale k lokalitě Šantovka. Nákupní Galerii Šantovka navštíví ročně více než 8 milionů lidí. Jen pro srovnání, nejnavštěvovanější turistický cíl v kraji, olomouckou ZOO, za rok asi 400 tisíc osob. Může se nám to líbit, nelíbit, tohle je však realita. Již jen úspěšnost Galerie Šantovka může podporovat důvěru v investora, že ví, co dělá. Nebo má někdo pocit, že by investor chtěl utratit své peníze v projektu, který by nebyl dobrý, neměl by smysl? Že by šel sám proti sobě? Já si to představit příliš nedovedu. Šantovka Tower počítá zejména s byty. Jsem přesvědčen, že exkluzivní bydlení, navázáno na další infrastrukturu, přispěje k přilákání schopných a chytrých lidí do regionu. Kdyby se v horním patře zpřístupnila vyhlídka, byl by to milý bonus. Nejde zapomenout také na pozitivní funkci záchytného parkoviště pro centrum a dalších synergií je celá řada.

V Olomouci často převládá názor, jak jsou ti investoři, developeři, podnikatelé zlí. Ale už nikdo nevidí, že bez lidí, kteří jdou s vlastní kůží na trh, zaměstnávají lidi, mají podnikatelské záměry, vize, podstupují obrovská podnikatelská rizika, by bylo město samo o sobě ztracené. Asi není reálné, aby ráz města určoval jen magistrát či veřejné instituce. Kritizuje se jednoduše, ale ruku na srdce, kdo z nás může „něco velkého postavit"? Podnikatelé nejsou démoni, ani zločinci. Bez nich by se naše společnost nikam neposouvala. Neměli bychom jim spíše pomáhat, než házet klacky pod nohy?

Sám jsem studoval semestr v nizozemském Haagu. Ve městě s nejpamátnějším historickým centrem v zemi, kde sídlí obě komory parlamentu i vláda a třeba také proslulá galerie Mauritshuis. Hned pár metrů zatím naleznete některá ministerstva, včetně budovy sídla ministerstva zdravotnictví, sociálních věcí a sportu s výškou 142 metrů a hned vedle další zejména administrativní budovy o výšce 80–100 metrů. Je záměrem dělat z měst skanzeny, nebo historii umně skloubit s novými prvky?

Na závěr si vypůjčím jednu historickou citaci. Kdo pozná, o jaké budově se mluví? „Megalomanská stavba v architektonickém stylu, který se do Olomouce absolutně nehodí, zastíní kostel sv Michala." No? Ano, jde o vilu Primavesi.

Přeji Olomouci zejména odvahu. Abychom se nebáli nekonvenčních řešení. Buďme chytrý region, buďme první v prosazování a realizaci neotřelých nápadů, dejme šanci chytrým lidem. Odměnou nám bude rozvoj, zastavení odlivu mladých a talentovaných lidí a současně přilákání schopných odborníků, třeba i ze zahraničí.

PhDr. Radim Kašpar, MBA
Ředitel Okresní hospodářské komory Olomouc